O projektu aneb 17. listopad
17. listopad je magické datum – a to nejen v českých a československých dějinách. Konec roku dělí od toho dne pouhých a tajuplných 44 dní. 17. listopadu roku 1869 se světu otevřela stavba Suezského průplavu – do té doby největší umělé spojnice mezi dvěma světy – Západem a Orientem, Evropou a Asií. 17. listopadu 1939 byly zavřeny české vysoké školy, popraveno 9 představitelů českého studentstva a stovky jejich druhů byly zavlečeny do koncentračních táborů. I to je 17. listopad – symbol útlaku a vzdoru. A z něj už vede symbolická, ale i skutečná cesta k tomu datu a k tomu výročí, které je nám dnes patrně nejbližší – k 17. listopadu 1989. Datum, které nám, Čechům, a naší vlasti změnilo život jako málokteré v naší historii. A že se bude jednat o milník, ukázala polární záře, která byla v českých zemích toho dne večer pozorována jako mimořádný a jen zřídkakdy viděný meteorologický jev.
17. listopadu 2014 to je právě 25 let, jež uplynuly od událostí na Národní třídě. Ty se přitom staly předmětem četného zpracování – historiografického, pamětnického, uměleckého. Stejně jako události, které v Praze, Brně či Bratislavě bezprostředně následovaly a na jejichž konci byla obnova svobodného demokratického Československa. To vše je dnes již relativně dobře známo. Jen průběh listopadové revoluce v těchto centrech však není jejím celým příběhem. Pro úspěch Sametové revoluce bylo klíčové, zda se ji podaří rozšířit i do mimopražských oblastí. Česká města a jejich občané byli navíc velmi iniciativní a díky osobní statečnosti a odhodlání tisíců lidí v regionech se podařilo zorganizovat protirežimní akce i mimo hlavní město. Regionální dějiny v tomto okamžiku nebyly jen jakýmsi obrazem pražských událostí, ale právě naopak – obyvatelé českých měst a obcí sami psali svoje dějiny a dějiny naší země. Tomu by mělo také odpovídat místo, jaké regionům a městům právem náleží při zmapování a analyzování průběhu listopadové revoluce, jakožto i událostí, jež jí předcházely a následovaly. Je naprosto jednoznačné, že bez poznání Sametové revoluce na místní a regionální úrovni nemůžeme hovořit o poznání a pochopení Sametové revoluce jako celku.
Vysoká škola evropských a regionálních studií, která má slovo regionální přímo ve svém názvu, si je tohoto významu poznání Sametové revoluce v regionech velmi dobře vědoma. Proto již v roce 2012 spolu s Jihočeským partnerem požádala Grantovou agenturu České republiky o podporu projektu Průběh Sametové revoluce ve vybraných městech Jihočeského kraje v komparativní perspektivě, kterou získala (registrační číslo projektu: 13-15049S). Od roku 2013 je tedy tento projekt řešen na Vysoké škole evropských a regionálních studií a Jihočeském muzeu intenzivně řešen – pod vedením doc. PhDr. Lukáše Valeš, Ph. D. a PhDr. Jiřího Petráše. Jen v roce 2014 připravili řešitelé projektu tři akce, jejichž cílem je připomínka Sametové revoluce a právě klíčového významu českých měst, jež v tomto revolučním procesu sehrála. Vedle knihy Sametová revoluce v českých obcích, městech a regionech aneb 25 let poté Sametová revoluce v českých obcích, městech a regionech aneb 25 let poté (VALEŠ, L. – PETRÁŠ, J. A KOL., VŠERS: Budějovice 2014 – viz rubrika publikační výstupy) šlo především o konferenci Sametová revoluce v obcích, městech a regionech aneb rok zázraků 1989 na místní a regionální úrovni v kontextu střední a východní Evropy, která se konala 21. března 2014. Třetí akcí, jež byla připravena v rámci tohoto projektu jako připomínka 25. výročí Sametové revoluce, je monotematické číslo časopisu Auspicie 4/2014.
Pevně věříme, že výsledky našeho bádání si najdou své čtenáře a možná nám získají i další spolupracovníky. Právě u příležitosti 20. výročí listopadové revoluce vyšla řada publikací na téma Sametové revoluce v jednotlivých českých městech. Pevně věříme, že podobným impulsem bude i letošní výročí. To se navíc odehrává v atmosféře intenzivní diskuse o úspěšnosti či neúspěšnosti naší porevoluční cesty. Tím víc ale stojí za připomenutí ideály a naděje, jež se zrodily právě v listopadu 1989, neopakovatelnou atmosféru, která tehdy panovala na zasněžených českých náměstích, a víru, že se česká společnost znovu pomyslně vrátí do demokratické a svobodné Evropy. Vždyť právě Sametová revoluce stojí u kořenů našeho dnešního politického systému. A tedy více než kdy jindy platí slova prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka: „Státy se udržují těmi myšlenkami, na nichž se zrodily!“.
Doc. PhDr. Lukáš Valeš, Ph.D. – hlavní řešitel grantového projektu Průběh Sametové revoluce ve vybraných městech Jihočeského kraje v komparativní perspektivě